Dny na festivalu v Moskvě probíhaly zaběhnutým tempem, když jako výbuch sopky zapůsobila zpráva, že v 16 hodin bude tisková konference s největší hvězdou tehdejšího ročníku Linem Venturou. To byl i mnou obdivovaný herec, který nezapomenutelně hrál muže na obou stranách zákona – zločince i policajty.

Táňa ho poslala za Máňou a sálem hlasitě zněl její dotaz: „Jesť u těbja takoj akťor Lino Ventura?“ A druhá opět přes celý sál halekala: „U meňja takovo nět!“

Po hodině se konečně slitovaly a herec dostal povolení ke vstupu do hotelu a klíč od pokoje. Jaké však bylo jeho překvapení, když v 15 hodin vkročil do pokoje, který nebyl uklizený. Požádal tedy, aby mu převlékli postel, což se také stalo, ale povlečení bylo mokré. Až v tomto momentu dostal pořádný hysterický záchvat. Nechápal, že se jedná o běžný sovětský nepořádek, ale bral to jako cílený útok proti své osobě. Později výbor zjistil, že apartmá připravené pro něho je prázdné. A po obrovském úsilí ho našli.

Lino projevil dvě přání. To první bylo, že na festivalu vůbec nevyjde z pokoje, a to druhé, že se chce okamžitě vrátit letadlem do Francie. Stanislav Rostockij mi prozradil i tu nejtajnější informaci, a sice číslo jeho hotelového pokoje.

V duchu jsem si říkala, jak je to úžasné, že Lino Ventura je v Moskvě a já jsem v Moskvě také. A odmítne Francouz žádost ženy? Prostřednictvím „děžurné“ jsem mu zavolala a poprosila o fotografie pro Československo. Odpověď zněla: „Prosím, přijďte za deset minut, ale fotografovat se bude jenom v hotelovém pokoji!“

Když jsem tam vstoupila, očekával mě šarmantní muž, perfektně oblečený, s make-upem a velmi milý. Udělala jsem několik prvních záběrů, které byly zároveň i posledními. Ráda bych bývala pracovala i dál, ale vyrušilo nás klepání na dveře. Lino Ventura se dozvěděl, že u postranního východu z hotelu ho očekává auto, které ho odveze na letiště. A tak vlastně těch několik mých záběrů je důkazem, že Lino Ventura skutečně na moskevském festivalu tenkrát byl.